​

 

Jsou lidé, kteří mají k určité věci osobní vztah, cyklistika a pohyb na dvou či třech kolech není výjimkou. Co když se najde takový “poklad” ve stodole po dědovi?

 

Předně je potřeba posoudit, zda přibližovadlo má pro nás historickou nebo osobní hodnotu. Pokud ne, patří do sběrného dvora nebo do kovošrotu. Pokud takovou osobní nebo i technickou hodnotu má, pak zvažte, zda kolo nebo tříkolku tzv. zakonzervovat - rozumějte tím zamezit další korozi, nebo vyhledat cykloservis, kde vás s tím vozítkem nepošlou do - no však víte kam …

 

Ale abychom byli konkrétní. Požadavek na zprovoznění tříkolky s planetovou převodovkou v pravdě zoufalém stavu (rez, visící dráty z původního osvětlení - viz fotka) vedl k tomu, že Bořek přistoupil na zakázku. V 99 % cykloservisů, navíc na začátku sezony, byste - jak to jen říct slušně - moc mě toho nenapadá.

 

Samozřejmě, že pracnost zakázky určuje taky cenu. Když přijedete s auto veteránem do servisu a chcete něco specifického, tak taky zaplatíte majlant, ale s tím majitel již jaksi počítá, protože je to svým způsobem investice a zhodnocení. Taky je potřeba zvážit, zda je oprava přibližovadla vůbec proveditelná a schopnosti servismana.

​

 

Takže - pokud si dokážete odpovědět na polovinu otázek kladně, navštivte Cykloservis u Bořka a nechte si investici předem posoudit a zvažte. Prostě přijďte a uvidíte sami!